V Karviné má v tichosti vzniknout nová spalovna, varují před ní ekologové i občané

V minulosti bojoval proti spalovně na Barboře a tehdejší projekt schovaný pod honosným názvem „Krajské integrované centrum pro zpracování odpadů“ se skutečně nakonec nerealizoval. Nyní varuje Václav Gavlovský z karvinského spolku FRYGATO-EKO před jiným nenápadným projektem, z něhož se vyklubala opět spalovna komunálního odpadu. Měla by sídlit v areálu Teplárny v Karviné-Dolech. Firma Veolia do ní hodlá investovat miliardu.

„Když jsem si poprvé na úřední desce všiml názvu Modernizace TKV, tak jsem to uvítal, modernizaci teplárny uvítá asi každý. A tak jsem si toho ani moc nevšímal. Když se ale veřejné projednávání stanovilo na 2. ledna, hned po Silvestru, začalo mi být trochu podezřelé,“ říká dlouholetý pracovník dětmarovické elektrárny, energetik a nyní důchodce Václav Gavlovský. Nenápadný název „Modernizace TKV“ však skrývá ve skutečnosti mnohem víc. „Je to divné, víte, pokud bych si chtěl vedle svého domku postavit druhý, asi těžko by mi na stavebním úřadu uvěřili, kdybych celou věc nazval jen modernizací. Jednoduše by šlo o stavbu nového domu. V tomhle případě jde o výstavbu úplně nových zařízení. To není jako když doma měníte okna nebo podlahy. Je to podvod na lidi,“ dodává Gavlovský.

Podobných chytáků je podle Gavlovského v projektu celá řada. „Pokud budete mít tu trpělivost a prostudujete si pečlivě dokumentaci, dozvíte se, že jeden kotel je tzv. multipalivový. Tento multipalivový kotel bude konstruován na 100 % spalování černého a hnědého uhlí nebo biomasy s možností spoluspalování až do 50 % energetického množství TAP. A víte, co se za touhle zkratkou skrývá? TAP je tuhé alternativní palivo. Tedy všechno to, co vám zbude po vytřídění odpadu, co nelze zrecyklovat – tetrapaky, znečištěné PET lahve, kombinované plastové odpady s papírovým polepem, zbytky z domácností,“ vysvětluje Gavlovský. TAP se obvykle dělí na dvě základní kategorie – průmyslový a z komunálních odpadů. S tím průmyslovým až takový problém není, protože odpad vznikající z výroby je poměrně jasně zmapovatelný a jeho obsah je znám. Méně kvalitní průmyslové odpady se tak likvidují třeba v cementárnách, záleží vždy na obsahu chloru a rtuti.

Spolek S.O.S. Karviná, dlouhodobě bojující proti těžbě uhlí pod Karvinou však varuje, že v nové spalovně v Karviné-Dolech se bude spalovat zejména ten problematičtější odpad – domovní.

„TAP vyráběný z komunálních odpadů je nepoměrně složitější a daleko náročnější. Vstupní surovina je velice heterogenní. Bez jasné definice parametrů je zřejmé, že se nelze nijak vyhnout zejména obsahu těžkých kovů, chloru, bromu a dalších příměsí.“ upozorňovali ekologové ze spolku ve svém vyjádření k projektu. Pro ilustraci – limit chloru je při spalování odpadů 10 mg na metr krychlový. S.O.S. Karviná očekává koncentrace 12x vyšší. Pro živé organismy je chlor nebezpečný. Při vdechnutí dochází k reakci chlóru s vlhkostí a tvorbě nebezpečného chlorovodíku (kyselina chlorná). Následky mohou být jen v mezích krátkodobého podráždění sliznic očí a horních cest dýchacích, při dlouhodobější expozici však může nastat i jejich trvalé poškození. A zapáchá. Součástí má být dokonce i více než stometrový komín, dá se tedy očekávat, že se kouř bude šířit i několik kilometrů.

Následky mohou být jen v mezích krátkodobého podráždění sliznic očí a horních cest dýchacích, při dlouhodobější expozici však může nastat i jejich trvalé poškození. A zapáchá.

Zajímavé je, že samotná zvolená technologie spalování klasického uhlí a TAP – zbytků z komunálního odpadu přitom, byla již v minulosti zkoumána v zahraničí, kde se ukázalo, že se nejedná o tu nejvhodnější z hlediska ekologie a ani ekonomiky. V Německu se po negativních zkušenostech od spoluspalování v podstatě upustilo. (Viz tato studie)

Před deseti lety se mělo jednat o spalovnu schopnou zpracovat až 300 tisíc tun odpadů ročně. Nyní by se mělo jednat zatím zhruba o třetinovou kapacitu. Nový projekt, za kterým stojí nadnárodní energetický gigant Veolia, prošel vcelku bez povšimnutí celým procesem schvalování. V jeho rámci se vyjadřovali negativně občanské spolky, své výtky měla i Česká inspekce životního prostředí. ČIŽP vadilo, že v dokumentaci ke stavbě nebyly vzpomenuty opakovaně i další potenciální vlivy znečištění plánované v dané lokalitě, a to například briketační linka, a také upozorňovala na nejasné údaje o průměrných produkcích odpadů, zejména pak odpad z kategorie „nebezpečný“, který byl v projektu „opomenut“ zcela.

„Na celém projektu postrádám nějakou rozumnou energetickou bilanci. Za poslední roky ubývají v Karviné lidi, byty i vytápěné plochy dálkovým topením. Je vůbec takové kapacity zapotřebí?  Pro provozovatele to je samozřejmě dobrý kšeft, komunální odpad platí občan, pro ně je odpad zdroj peněz,“ upozorňuje Gavlovský. Připodobňuje to, jako kdybyste si koupili za vlastní peníze dřevo, pak zaplatili za jeho odvoz a zpracování a vhození do kamen. Za teplo z těchto kamen byste pak znovu zaplatili – podruhé.

Faktem je, že odpadu se dnes chtějí všichni zbavovat, brzy bude těžké ho někde uložit na skládku. Zbavují se ho obce, města, ostatní kraje a také v zahraničí. Dováží se k nám odpad z Německa, Polska i Itálie. Odpad se tak stává zajímavou komoditou. Pokud jej teplárenská společnost spálí a vyrobí z něj teplo, vydělá na tom dvakrát. Bohužel však mnohde za cenu dopadů na životní prostředí a zdraví lidí žijících v okolí.

Když Veolia o projektu mluví, často zdůrazňuje jednak odstavení starší teplárny ČSA a také přechod od „neekologického“ spalování uhlí k „ekologickému“ spalování odpadů. Jak upozorňují ze sdružení Arnika, odpad však stejně jako uhlí není obnovitelným zdrojem. Většina spalovaných odpadů je totiž stejně vyrobena z ropy. „Tím dochází k na první pohled možná paradoxní situaci, kdy je spalování odpadů stejně jako spalování uhlí vlastně jen dalším ze způsobů spalování fosilních paliv. Nejde tedy o zrovna „zelené“ řešení problému nakládání s odpady, naopak, před jejich spalováním by měla mít jednoznačně přednost jejich recyklace a v první řadě aktivity a technologie vedoucí k předcházení jejich vzniku,“ říká k tomu Sarah Ožanová z Arniky. 

„Když jsem už před lety bojoval proti té první spalovně, chtěli mě představitelé města brát do Vídně, abych prý viděl, jak to funguje tam. Až si budeme žít v Karviné jako ve Vídni, můžeme o tom znovu začít hovořit. Na Karvinsku je republikově nejnižší ekonomická úroveň občanů, nejhorší životní prostředí a my si tu budeme ještě navážet odpadky, hlušinu a zbytky ze spálených PET lahví. Nejvíc mě na tom mrzí, že města jinde v republice jdou za občanem, tady v Karviné to tak nevypadá. Měli bychom předcházet vzniku odpadů, například zálohováním PET lahví, místo toho stavíme spalovny. Bioodpoad, se kterým se v nové spalovně také počítá, má končit na kompostech, a ne v komíně. Nejsme přece nějaká rozvojová země. Mysleme na děti a vnoučata,“ varuje Gavlovský.

Jaký máte názor na karvinskou spalovnu vy? Diskutujte pod článkem, napište nám váš názor…

1 thought on “V Karviné má v tichosti vzniknout nová spalovna, varují před ní ekologové i občané”

Napsat komentář